21. 5. 2015

Reset Měsíce

Už od roku 1974 víme, že v době před necelými čtyřmi miliardami roků došlo na Měsíci k velmi prudkému nárůstu tzv. impaktů, čili dopadů kosmických těles a že tyto dopady doslova “zresetovaly” měsíční povrch. Toto dramatické období vývoje našeho nejbližšího kosmického souseda je dnes označováno jako pozdní intenzivní bombardování.

Intenzita bombardování, kterému byl měsíční povrch při tomto náletu kosmických projektilů vystaven, vědcům doslova vyrazila dech! Navíc, pokud taková katastrofa postihla Měsíc, jistě neminula ani okolní kosmická tělesa, včetně Země. Důsledky bombardování musely být pro naši planetu dokonce ještě horší. Vždyť má mnohem rozlehlejší povrch a také na své vesmírné okolí působí větší gravitační silou než Měsíc, takže k sobě přitáhla více kosmických projektilů. Podle počtu a velikosti kráterů, které se z této doby zachovaly na povrchu Měsíce, již vědci odvodili, že tou dobou na Zemi vzniklo přes 22 tisíc kráterů o velikosti přes 20 kilometrů, zhruba čtyřicet gigantických impaktních pánví s průměrem kolem tisíce kilometrů a několik pánví, jejíchž průměr se pohyboval kolem pěti tisíc kilometrů. Kosmické projektily o velikosti planetek do pozemského povrchu vyryly krátery doslova kontinentálních rozměrů!

Stopy po éře pozdního bombardování ovšem vědci nenacházejí pouze v horninách z Měsíce a ze Země, ale také z meteoritů, jež pocházejí z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. A podobný příběh vyprávějí i meteority původem z Marsu. Meteorit Alan Hills 84001, který pochází ze silně kráterované oblasti na Marsu, ukázal, že před 3 920 miliony lety došlo i na červené planetě k prudkému nárůstu kosmického bombardování.


Stáří obřích impaktních pánví jakými jsou Argyre (1 800 km) a Hellas (2 300 km) na Marsu nebo Caloris (1 550 km) na Merkuru sice ještě neznáme, ale s velkou pravděpodobností všechny vznikly v jedné době. V době pozdního intenzivního bombardování. Kompozice: Pavel Gabzdyl.

Žádné komentáře:

Okomentovat