Náhoda zařídila, že v městě zvaném Nazca (to je to místo tajemných obrazců a nápisů Greenpeace), jsme byli zrovna v době Helóvínu. Vlastně jsme to ani netušili. Seděli jsme spokojeně v kavárně, popíjeli kávu a pucovali jeden zákusek za druhým, když v tom se číšník převlíkl do lesklého hábitu a kdesi z kuchyně vytáhl gigantický kornout s miliardou miniaturních bonbónů. A pak to začalo. Málem jsem se utopil v kávě a zadusil zákuskem, když se z ničeho nic za mými zády vyrojilo asi tisíc přestrojených dětí, které pokřikovaly Chélovín! Chélovín! Chélovín! Batmani a Batmanky, Spidermani, lesní víly, princezny s tykadlama, Hobiti... Prostě dokonalá hollywoodská sebranka.
Tahle scéna se opakovala ještě několikrát. Řekli jsme si, že je to asi tím, že sedíme v jedné z mála místních kaváren a děti sem v doprovodu rodičů prostě každý rok naklušou. Inu, číšník v lesklém hábitu je asi proslulý. A tak bylo na čase opusti lokál a vyrazit ven.
Oblohu ovšem během naší kávy a třiceti zákusků někdo natřel křiklavými barvami, takže jsme vytáhli foťáky a začali pobíhat po městě. Mezitím se ale setmělo a Chélovín se rozjel naplno. Naše teorie, že Batmani se odhodlali okupovat pouze kavárnu, byla tedy mylná. Byli všude. V lékárnách, v samoobsluhách, na ulicích, v kašně, na náměstí.
Davy malých Batmanů jsem nefotil. Bál jsem se, že mě lesní víly zaklejou a Spidermani svážou. A taky jsem měl obavy, že po mně budou chtít bonbóny a já měl v tu chvíli v kapse jenom dva, a ještě tomu z koky. Fotky z toho večera ale přece jen mám. Třeba tuto s hvězdnou zastávkou, která vlastně tak trochu naznačuje původ Helloweenu. Ten totiž nejspíš souvisí s Plejádami, skupinkou hvězd, kterým Keltové připisovali zvláštní moc. Věřili, že v tu noc, kdy Plejády úderem půlnoci dospěly do nejvyššího bodu své dráhy po obloze, ožívaly duše zemřelých. Tak vznikl svátek zvaný Samtain, ze kterého pravděpodobně vznikl i Helloween. Je tedy jen dobře, že kolem půlnoci už jsme seděli v korábu Cruz del Sur a mířili do pustých a neobydlených končin Peru. Pryč od Batmanů a lesních víl.
Canon EOS 60D, Sigma 17–50 mm
© Pavel Gabzdyl
