22. 9. 2010

Mimořádný měsíc sklizně

I když to tak možná z nadpisu vypadá, tento článek nepojednává o úspěších našich zemědělců. Je o tom, že letošní zářijový úplněk připadl na stejný den, v jakém nám skončí astronomické léto. Řečí čísel to znamená, že úplněk nastane 23. 9. 2010 v 11 hodin středoevropského letního času a Slunce vstoupí do znamení Vah 23. 9. 2010 v 5 hodin středoevropského letního času, čímž započne astronomický podzim. Že na tom není nic zvláštního? Něco přece jen ano. Naposledy se totiž oba tyto okamžiky odehrály tak brzy po sobě v roce 1972!


Snímek vycházejícího Měsíce: David Ewoldt. 

Zářijový úplněk měl pro některé naše předky mnohem větší význam než úplňky v jiných částech roku. Proč? Zářijový úplněk je zajímavý tím, že v době jeho východu je rovina ekliptiky skloněna vůči horizontu jen pod velmi malým úhlem. Obvykle je sklon ekliptiky vůči horizontu větší, takže každým dnem Měsíc vychází o zhruba 50 minut později. Malý sklon vůči horizontu v době zářijového úplňku ovšem zaručuje, že Měsíc vychází den po dni po kratších intervalech. A tak dnes 22. září vyjde Měsíc nad Brnem v 18 hodin a 5 minut středoevropského letního času a zítra jen o 17 minut později. Teď už možná tušíte, v čem spočívá „kouzlo“ zářijového úplňku: Po několik dní můžeme Měsíc vídat vycházet nedlouho po západu Slunce. Proto se také zářijovému úplňku říká „měsíc sklizně“ (harvest moon), což je pojmenování, které bylo do angličtiny převzato od amerických indiánů žijících na jihozápadě USA. Měsíc sklizně tak sběračům dodával po západu Slunce dostatek světla ke sklizni. Obdobná situace nastává při měsíci lovu za říjnového úplňku, který zase poskytuje dostatek světla lovcům při honu na kořist.

Vychutnejte si tedy po několik následujících večerů západy Slunce, které budou doplněny zajímavými východy zářijového úplňku!

Žádné komentáře:

Okomentovat